Veta druhá

Touha

Na slarozákonní téma byla scénicky Iransponována milostná skladba o ctyfech zpévech,
Pisen písní (nakl. Ceskoslovensky spisovatel, edice Bohemia, Praha 1969). Z publikace jsou
otiStény Ityfi strany texlu. ^/ííeni, ornamentálné citine grafiky Hermíny Melicharové —
vjejíí tvorbínejsou motivy z blízkého Vychodu vyjimeíné —jsou vhodnym doprovodem
к tomuto novodobému pfepisu stále nádhemého milostného dramatu. U¿ito je pisma
Bodoni Mono 18-J18:

156

v

muzi... Má vinice král Salamoun pri meste

Salamoun král — [Belhamon

muz ... Nech si svou vinici,

ó králi!

Má vinice, hle, lezi prede mnou. ѵіщіг
muzi ... A zeny, vidíce ji, chválí ji,

královny a souloznice

závidí. и tu
muz ... Jediná jsi,

má holubice cistá,

neposkvrnená. щн

Zahrada zamcená jsi,

sestro má,

zahrada zamcená,

studna zapecetená. nrpa

Nech zavrené své oci,

milá má.

Nech zavrené své oci,

af se ti mohu svëfit s láskou svou! ѵцз

Ше, vinice má lezi prede mnou. ѵннп

Jsi krásná,

holubice moje cistá,

uprímná

a jako Jeruzalém vábivá.

Vlasy tve jsou jako stáda kozicek

dovádejících na svazích nasich hor. vi [4

Tvá skráñ se leskne v rámu kadefí

tak jako granátové plody v jabloních. vi [6

Jako provázek z cerveného hedvábí

jsou ústa tvá

a ree spanila odpocívá v bráne rtu. іѵ[з

*

VETA DRUHÁ TOUHA

I57