ABCDEFGHIJKL
MNOPQRSTUV
WXYZ

1234567890&J?

SISTINA — D. STEMPEL AG. — FRANKFURT A. M.

SISTINA —HERMAN ZAPF, 1951

D. STEMPEL A. G. — FRANKFURT A. M.

Podle ïimskych kapital nakreslil nëmecky písmaf Hermann Zapf dvë verze monumentálních verzá-
lek, utlejäi Michelangelo a silnëjsi, ëernëjsi Sistinu. Pïijemn^ je rozdil jednotlivych liter, úzkych

E, F, L proti äirokym С, D, M, zvláste рак ve slabs! verzi, a ponëkud vyrovnanëjsi v Sistinë. Le6
hranatost kulatych liter je v Sistinë napadnëjsi. Ozdobné, slabé, mirnë prohnuté patky zvysuji
její krásu. Pouiití tohoto písma není mnohostranné. Moino je povaïovat spise za
ozdobné písmo, které se mûze uplatnit i v knizních titulech. Malo kontrastní, silná kresba je vyhodná,
nebof se snáií velmi dobïe -s nevyraznymi typy rùznych pismovych skupin.

RÍMSKÁ KAPITÄLA

Stary Rim si z feckého vzoru vytvoïil abecedu nadëasové krásy a tyto její formy z doby Augustovy
jsou vlastnë jestë dnes základem naseho písma. Pomocí plochého stëtce byly jednotlivé Iitery pfed-
kresleny na kámen а рак dlátem vytesány tak, jak je známe z nápisú na pomnících, zejména na
Trajánove sloupu z roku 114 pfed nasím letopoëtem. Zûstaly svëdky zaslého imperia rímské moci
i dokladem velké kultury. Od tëchto abeced jsou vlastnë nase verzálky témëï к nerozeznání. V úcte
к tëmto neznámym mistrùm chtëli bychom alespoñ znát jejich jména, neboí se hlásíme к odkazu,
ktery nám zanechali. Byli bychom sfastni, kdybychom o nich vëdëli alespoñ to, со víme o Nicolasi
Jensonovi, kter^ mnoho století pozdëji navrhl a vyíezal do kovu к tëmto kapitálám dokonalé minusky.