zivotního tempa. Bylo by bláhové stavët se donkichotsky proti pfirozenému
vyvoji, proti pokroku, ktery slouzí lidstvu. Nelze se pfidrzet ani varovnych,
dobfe minënych hlasû rûznych rádcu a reformátoru, ktefí nepochopili hna-
cí dëjinnou sílu zakonû prûmyslové a sociální revoluce a její civilizacní
düsledky. Bylo by to stejnë mamé, jako nechat se unést názory extrémních
radikálu, ktefí by ve jménu strojové techniky smetli vsechno dobré z minu¬
losti, co kultura zivota potfebuje, jen proto, ze to není nové: to se tfeba tyká
snah o zrusení vsech vyroben rucního papíru. Obecnë ovsem víme, ze spo-
lecnost, která nasedla do rychlíku casu, potfebuje akceleraci vyvoje. Logicky
vyzaduje i zrychlení a zvysení objemu vyroby papíru, urychlení procesu
tisku a znásobení jeho kapacity. Jestë na pocátku naseho století jsme tiskli
jen o ñeco malo rychleji nez v pfedchozích staletích. Teprve рак se i do
sázecích a tiskárenskych technik prosadila mechanizace, která nyní novymi
zpûsoby tisku vrcholí.

Mozná ze bëhem nëkolika let nebudeme uz vseobecnë
tisknout tlakem z pohyblivych liter a knihtiskafské oficiny se stanou jen mu-
zeální zálezitostí. Pakvymíe i poslední sazec, jehoz jiz dnes zacíná vytlacovat
inzenyr polygrafie. Dost mozná, ze klasicky papír bude nahrazen jinou
vhodnëjsi, lacinëjsi, skladnëjsi, trvanlivëjsi a hygienictejsí hmotou. Nebo bu-
de vymyslena nova forma knihy, nova podoba novin ci ëasopisu : dosud kla-
sické zpûsoby zachycování a píedávání myslenek vezmou na sebe рак zcela
jinou formu, o jejichz eventualitách zatím eterne v utopiích a science
fiction. Ostatnë nejen potfeba rychlé informace, ale i moznosti slaboproudé
elektfiny pfesouvají nenápadne jiz v pfítomnosti mezilidské komunikace
z optickych, vizuálních к akustickym, auditivním ci kombinaci obou. Do¬
sud jsou jestë tyto úvahy doménou futurologû. I kdyz musíme s lecjakymi
zmënami pocítat, nemûzeme se vyhnout fesení otázek, které nás trápí
dnes.

Proto nez odepíseme sazece a nahradíme je inzenyrskou generaci,
musíme se starat o to, jak rychleji vychováme strojové sazece-monotypafe
pro vëdeckou a technickou sazbu. Takovych odbornych sazecû je stale ne-
dostatek. Tváfí v tváf tëmto a jinym zdánlive banálním starostem stojíme
dennë, navzdory prognozám, vynálezum i sladkym pfíslibum pokroku.
Plyne z toho prosté poucení, ze pro zfejmë reálné vidiny budouenosti ne-
smíme zapomínat na potfeby pfítomnosti, stejnë tak jako se nemûzeme
pro starosti dneska uzavfít vyvoji a nemyslet na budouenost. Tuto zkuse¬
nost, která má i obecnou platnost, jsem získal i píi práci na knize a stala
se v mnohem i podnëtem ke vzniku této publikace. Proto nejsou tato vyzná¬
ní jen vzpomínkou ani cirou teorií, nechtejí byt historií ani poucováním,
ale shrnutím osobních názoru z praxe i teorie na knihu, typografií, písma
i ilustrace z hlediska pfítomnosti, mohou vsak mit i jistou platnost zítra.

Snad by bylo vhodné vrátit se na záver je§të к vlastnímu stavebnímu ma¬
teriato typografie a knihy, к pismûm. Kdybych byl postaven pfed úkol mit

24

U antikvy urëuji patky sílu prostrëeni. Písmena V A samostatnë nebo vedle sebe urëuji sílu mezer
i ostatním literám. Sv^rn zpúsobem je tak ovlivñují, ovládají. Pokud nejsou verzálky vázány jako
soucást ediení pf edstavy, je spojení verzálky s minuskami mnohem vyrovnanejaí i kompaktnejsí.

EVA Eva

jen jedno písmo pro vsechny druhy knih, od poezie к vëdecké publikaci,
nevím opravdu, které písmo bych zvolil. Pfed dvaceti tficeti lety jsem upra¬
voval mnoho titulû z Plantinu. Dával jsem mu pfednost pfed ostatními
písmy. Pro jeho úspomost, malou kontrastnost, sílu a masívnost. Svymi
klínovymi patkami drzí dobfe linku. Bylo to vsak také proto, ze jsem je mei
stale к dispozici témëî kompletní a vybornë se jim v oné dobë tisklo i na
podfadny papír. Dnes bych se rozhodoval hûfe. Pfiznávám, ze i v poslední
dobë jsem mei mezi písmy svého favorita : s oblibou jsem pouzíval Times.
V leccems mi pfipomínal Plantin. Z jeho pfedností bych rád na prvním
miste jmenoval citelnost. Je vsak pro mne písmem az pfílis prûmyslovym,
technickym, coz je na druhé strane pfedurcuje jako písmo vytecnë vhodné
pro vëdeckou sazbu. Ale poezii, pravou poezii si s jeho znaky neumím
pfedstavit ani v kurzíve. Snad nejvíce poezie má ve svém vyrazu i stavbë
Garamond. Jeho mekká modulace tahu dokáze navodit píedstavu roman-
tickych lásek a kîehkych vznëtû citu. Navzdory tëmto bezespornym pfed-
nostem nelze Garamond pouzívat vsude, zdá se dokonce, jako by jej nebylo
vzdy mozno brát „vázne". Pfipadá mi jako písmo milostného vzplanutí,
nikoliv jako písmo vsedního pracovního dne. Zcela jiny, solidní charakter
pfedstavuje Bodoni, mající v sobe neobycejnou noblesnost. Je to písmo
pfísné, vázné a slavnostní. Jeho upjaty vzhled se stane vsak pfekázkou tam,
kde se hovofí tvrdsí nebo vëcnou, bëznou feci. Z dûvërnë známych písem
by to mohly byt Perpetua, Gaslon nebo také Bembo, ale vsem podle mého
názoru chybí univerzální fee, jiz by se dalo vyjádfit vse. Zbyvá рак Basker-
ville, i kdyz je sirsí a masívnejsí, nez vyzaduje vysnëny dokonaly obraz
písma. Jeho vyborná antikva je písmo velmi citelné a jeho kurzíva je vyzna-
covací písmo pfíjemného sklonu, nepostrádající zivelnosti a pûvabu. Kdy-
by to vsak muselo byt jen jedno písmo, zvolil bych si asi tento univer¬
zální typ, ktery se zrodil pod Sfastnou hvëzdou v Anglii v polovinë 18. sto¬
letí. Byl bych ovsem radëji, kdybych si mohl pro novou oficínu svého

25