davku nasich ocí, jejich ûlevë pfi cetbë, jez by mêla byt snadnëjsi. Spíse
jsou to stroje, které diktují své pozadavky. Má-li se reprodukovat astrono-
micky ci mnohamiliónovy pocet liter v jedné hodinë a nesázet pfitom ne-
smysly, podminëné nëkdy malou citelností nëkterych znakû abecedy, je
nutno upravit tvar i architekturu písmen. Rodi se nova písma. Tëzistë se
pfesunulo z oficín produkujících kovové litery do ateliérû, do provozû
a zafízení na fotomechanickou sazbu nebo jen titulkovych strojû podobného
principu ci do tiskáren se suchymi obtisky abeced. S jejich vysledky se
seznamujeme ve spickovych obrazovych magazínech. Vsechny návrhy ne-
jsou jen krátkodeché, jak by se na první pohled zdálo nebo jak by si to
pfál nám vrozeny konzervativismus, i kdyz prozatím témëf 90% novych
písem má jestë propagacní charakter. Je tu ovsem ve hfe i stránka ekono-
mická. Obrazy abeced z filmu pfinásejí inflacní snízení nákladu. Sám film
je levnëjsi nez znackovaná ocel. Neprochází také dlouhym zkouskovym
obdobím, jak tomu bylo dosud, aby byla novinka uvedena na trh. Nepodro-
buje se technickym zákonum rûznych sázecích soustav v takové mífe, jako
tomu musí byt u horké sazby dodnes. Dává mnohem vice volnosti v tvaru
i návaznosti, nez jí mei tradicní písmaf. A tato tvûrci pfednost se jiz u në¬
kterych novinek projevila.

Johannes Gutenberg, kdyz se v jeho rukou zrodil
zázrak knihtisku, mohl ztezí pfedpokládat smër vyvoje v nasi dobë. Ve¬
ril ve vyznam svého vynálezu a uvëdomoval si „v bázni bozí i ve vsí skrom-
nosti" jeho dosah, i kdyz se musei trápit pfízemnejsími starostmi, napf. jak
vyrovná zadluzení, jímz by hradil svûj objev. Ale vice nez sto padesát let po
nëm zhodnotil Gutenbergûv ein jiny svëtoobcan, Öech, Jan Arnos Komen-
sky. Ve své „Zivé tiskárne" pise prorocky kromë jiného : „Nejkrásnejslm darem
bolímje vynález tiskovych liter, jimil se knihy nesmlrnë rychle rozmnolujl. Tlm nej¬
krásnejslm bude posléze umëni, jlml se budou knihy a jejich moudrost s podobnou
rychlostl vtiskovat v lidskou dusi, dopfeje-li Bùh, aby jednou bylo vynalezeno." I kdyz
soucasny vynález toto Komenského pfedvídavé pfání nesplñuje, posunuje
je mozná dale к jeho uskutecnení.

Písmo, typografie, ilustrace a tisk mají
jestë dûlezitého spojence, ktery umozñuje — vedle jinych faktorû —jejich
reálny zivot. Je to material, na ktery tiskneme a jestë dlouho budeme tisk-
nout. Pouzíváme pfevázne jestë papíru; je proti ruením i strojovym papírum
minulosti stále horsí jakosti. Vzdyf dnes vyrábíme papír ze dfeva misto
z hadrû, i kdyz bohatá chemie zacíná nabízet nejen rûzné nové technolo-
gické procesy vyroby, ale i nové materiály, které by mohly papír nahradit.
Zatím zdatnë nicíme lesy a znecisfujeme vody i ovzdusí. Spotfeba papíru
pro tisk bezohlednë stoupá a v kulturních rukavickách klade nekulturní ná-
roky na nase zivotní prostfedí. Potistëny papír nás zacíná doslova zahlco-
vat. Jsme nuceni zkoumat zpûsoby, jak tuto záplavu zastavit a jak papír
úcinne nicit. Zvysující se potfeba papíru (byí nejen pro tisk!) je dûsledkem
celé fady rûznych civilizaeních procesû i obrazem celého zvysujícího se

22

2)

4)

mnik

осе „АУа

Ava

б)

7)

Nachod

Jednou z nejkrásnejsích klasickych abeced je Modera 20. Vysla z nejlepsích tradic viktoriánské
Anglie, v niz promluvili vyznamní reformátofi písma a knihy. Rozdil mezi silou driku a vláseenice
je znaën^. Vyrazná kontrastnost vsak je u tohoto písma velmi príjemná. U vetlích stupñú zpúsobují
príliS dlouhé serify nestejné zaban'ení:

1) i v abecedë je to patrné

2) velmi prosvëtlené litery mnik

3) velká mezera mezi o b

4) normální postavení kulatych liter

5)—6) i kdyz je ukázka prehnaná, je názorná

7) dobré seskupení liter snese jestë vëtsi prostrëeni, v této velikosti plus 2—3 body

To jsou problémy horké sazby.

Fotosazba poskytuje vice mozností ve vyrovnání liter.

23