Resení knihy Guillauma Apollinaira Alkoholy zivota (nakl. Ceskoslovensky spisovatel, edice Klubu
prátel poezie, Praha 1965), z níz jsou uvedeny dvë alternativy pïebalu, inspirovala slova Karla
Capka o básníkovi z roku 1914: „ „Stavëli mne pomalu, jako se stavi vëz"— toto slovo mohlo byt
témëï mottem к Apollinairovi... Byl vskutku stavën kus po kuse jako vëz, na které jsou znaky mnoha
lidi, idejí a casu..." Pfedstava „stavëni vëze" ovlivnila tak typografické pojetí. První alternativa
pouzívá úzk£, tucny, pïijemnë deformovan^ grotesk s kresbou M. Larionova, druhá рак tucn^
Falstaff, jehoz oba kurzívní znaky mají vyborny sklon a siine kontrastují s kresbou Pabla Picassa.

Obë alternativy vycházejí z téze myslenky: iniciály tvoíí dominantní prvek a portrét básníkúv dc-
kresluje pfebal. Velikost, proporce a druh písma jsou tedy tëzistëm íeaení. Ani jeden z návrhú
nebyl pouzit. U nëkolika prátel jsem si ovëïoval jak vhodnost volby písma, tak kompozici návrhu.
Apollinaire je pro kazdého etenáíe základním pojmem moderni kultury, a to i pro takového, kter^ se
poezií nevzrusuje. Vcelku bylo méne námitek proti Falstaffu. Nikdo neprotestoval proti obrácenym
literám, v zásadé byl vysloven souhlas s velikostí cicerovych titulkú. O uvedenych návrzích jsem se
neradil ani v nakladatelstvích, ani u pracovníku knizní distribuée, abych nemusel slyset obvyklou
námitku o „neprodejném titulu z komercního hlediska". Vefím totiz, ze není radno dbát na pfí-
liänou opatrnost pH posuzování méne obvyklych typografick^ch re5ení. ->