práci mezi ilustrátorem a typografem. Dobrá vûle a snaha vsak nefesí
vsechno. Leckterá kniha jako celek nedopadla tak, jak byla zamyslena,
plánována a navrzena. Do hry vstupují i mnohé dalai, vnejsí okolnosti, na-
pfíklad kvalita papíru, tisku, vazby ajiné, na nëz nestací nás vliv. Bohuzel.
Uplatñují se tu i momenty casu, mozností i subjektivního vztahu ke knize,
netykající se zdaleka jen spolupráce s písmafi a umëlci. Ohlízím-li se na
beh vlastní práce s knihou a na knize, musím si casto píiznat, ze jsou mnohé
knizní tituly, které bych byl rád upravoval, ale nikdy jsem к tomu nemël
pfílezitost. Jsou jiné tituly, které jsem upravoval a které bych chtël dëlat
znovu. Pied kazdou zapocatou prací musíme piece vëfit, ze dopadne vy-
bornë. Lee jakákoliv moznost grafickou úpravu reprizovat nám vnuká
myslenku, ze vysledek bude urcitë jestë lepsi...

Svá vyznání dovoluji si sdë-

lit ctenafûm s podminkou, ze je budou povazovat za jeden hlas v rozhovoru
nad krásnou knihou. Léta práce s knihou, písmem a ilustrad snad obhájí
mou odvahu promluvit na dané téma. Ucil jsem se ve skole i v praxi sazáren,
tiskáren i ateliéru. Snazil jsem se pozornë naslouchat hlasu lidi i hlasu knih,
abych se mohl na poli typografie vyjadfovat tak, jak pokládám za dobré.
Tato práce naplnila mûj zivot. Mûj osobní názor i subjektivnost nëkterych
soudù o torn, jak knihy upravovat, kterym pismûm dávám pfednost a proc,
ci s kterymi ilustrátory nejradëji pracuji, nemusi jistë zajímat vëtsinu cte-
nafû. Lee do sdëlovanych zkuseností a názoru se promítá mnoho obecného,
со se tyká dëjû a osudû lidské kultury, jejíz nedílnou a podstatnou soucástí
je kniha, písmo i ilustrace. Kniha pfece není jen prostíedkem komunikace
mezi lidmi, národy a historickymi epochami, ale také soucástí struktury
kultury a umëni, jejich vyrazem, projevem tvûrciho génia clovëka. Ruzná
písma si udrzují jiz po tisíciletí svou dvojakou funkei, pfedevsím komunika-
tivní, ale také vytvarnou a estetickou. Po staletí je pouzíván tisk, neobycejny
vynález Gutenbergûv, ktery úlohu i úcinnost písma zmnozil. Byly a budou
jistë stale castëjsi pokusy nalézt nové podoby písma i knihy, aby bylo mozno
ûcelnëji a ûcinnëji sdëlit poznání, myslenky a city. I v nastávajícím vëku
strojové civilizace a komputerù nám zfejmë zûstane urcitá podoba písma
jako forma vizuálního sdelení. Jinak je tomu ovsem s tiskem. Uprostfed
tohoto století jsme stanuli na pocátku nové epochy nástupem fotosazby,
která pomocí pocítacích strojû a danych programû nahradí tradiení zpu-
soby tisku. Vstoupili jsme do období velkého zlomu, ktery se bezpochyby
odrazí i v koncepcích typografie, uzití písma i pojetí knihy.

Také tato ne-
zvratná skutecnost stala se jedním z impulsù nasi knihy. Nemëlo by jistë
valného smyslu rozmnozovat bohatou svëtovou literaturu na typografické
téma at ve smëru teoretickém, ci historickém, к nëmuz pfispëla v poslednich
desetiletich i odborná literatura ëeskoslovenska. Pfed novou skutecností
tisku nelze se samozfejmë opëtovnë vyhnout otázkám о vzniku a smyslu
typografického písma. Nemozno zapomenout heroismu Gutenbergova, kte-

14

Ш)Ъ: £&?}&' tifflääf ШЪШ ъжЙ! £1ЗД9Р
•)І>. .'¿ЛѴѵЫ'» "4rlV>*«Ai 'wV-.V/^ "v-fVSy/вЛ S*\\yt^b

¿ф> N.io. Miflal Antiqua courent. <фі

щ Gloria «

'»,«1

m li . .• m

JL cl LU

ж

§§ OL JL 111\J m щ

&

SM 2«?

is

5*?

ш язь* щ

Spirimi

i оЯПСіО. I

Ш» ѵ*мм**» */*#-^ч\^» •/*/-^/Ч\л» ѵ»нм*.' v^í^Mrv
: *ЫШ Ш&Ш ШШ: &&Ш ¿G8ftä