konávánf materiálu a stavu pouzitÿch nástroju. Dnes pouzíváme к rytí písma dokonalÿch
rycích strojû, které s mikroskopickou presností prcnáscjí zmensenÿ obraz písmena a obry-
vají je nebo vhlubují do kovu podle velké, presné sablony. Rucní rytec musei mit sablonu
písmena jasnë vstípenu v predstavë, aby ji mohl reprodukovat v kazdém stupni, a ryteckou
práci, kterou dnes lehce vykonává otácivy hrot rycího stroje, musei pracnë provádet celou
soustavou rydel, s brity rûznÿch profilu a peëlivë vybrousenÿmi. Vÿsledek jeho práce byl
tedy kromë predstavivosti zcela závisly na pouzití vhodného nástroje na sprâvném mistë
a s náleáitou obratností. Mël vsak navíc vedle zkusenosti ryteckÿch a pismolijeckÿch jestë
znalosti typografické, kterÿch pri své práci rovnëz vyuzfval. U starÿch, ruënë fezanÿch
pisem pozorujeme napr. zjevné odchylky ve tvaru, tlousfce duktu a v proporcich kresby
pismen v rûznych stupnich. Tyto zmëny nelze priëitat nepresnosti rucní práce, protoze
jsou vëtsinou zàmëmé a najdeme je témër u vsech pisem jednotlivÿch vÿvojovÿch obdobi.
К tëmto zmënàm vedla rytce zkusenost typografa, kterÿ dobre vi, ze funkce pisma, jeho cel-
k°vÿ vzhled i ëitelnost se v rûznÿch velikostech mëni. Zvlàstë drobnëjsi stupnë, pouzivané
pro hladkou sazbu, maji zcela jiné pozadavky nezli stupnë vëtsi, které slouzi prevâznë к úce-
lum vyznacovacím, jako jsou titulky apod. Zato novodobé repliky starÿch pisem bÿvaji
ëasto rezány mechanicky z predlohy jednoho stupnë, jehoz se pouzije pro celÿ soubor. Ta-
ková sablonovitá reprodukce ovâem nemuze souhlasit s originâlem a také nemûze nikdy
dosahnout jeho puvabu. Pouzití vhodnë diferencovanÿch predloh pro mensi skupiny st upiiû
pisma neni dnes v pismolijecké produkci jestë bëzné a pràvë zde je jeden z duvodû, proë se
mnohdy klasickà knizni pisma tak lisi od originálü i v produkcích rûznÿch písmolijen.
Копсет гS. аро celé iG. stoleti rostía v Itá/ii apakpostupné v celé Evropézáliha v matematice a v jejt aplihaci
na vjrtvarna uméni. Tajemstvi krásy bylo hledáno v harmonii vzájemnych pomérü. Rozborù proporci nebylo
uSetreno ampísmo. Matematilcové, architehti a vÿtvarnlci se snaíili rozborem antickych nápisu objevit geometriefy
kdnon, souhrn zákonitostí, ktery by vyjadfoval rozméry a vzájemnépoméry nejkrásnéjüho pisma. Pravda,pismafi
starovékého Rima a stredovécí kaligrafové tvofili svá krásná pisma citem, bez sloíitych geometrickych voditek.
Prinos renesancních mistrü je vsak v torn, ze se pokusili tuto sk/adbu pfímek a-kfivek védecky definovat a uréit
jejich vzàjemnÿ vztah, a tim doplnit dosavadni praxi, vycházejíci pouze z estetického citéní. Do úvodniho textu
vkladame nekolik ukázek konstrukcí verzálek z predlohovÿch knih rûznÿch renesancních autora. Nejsou serazeny
chronologicky ani se nesnazí zachytit vzájemné vlivy. Jsou pouze ilustrad práce renesancních mistrú, která ovliv-
nila zpûsob tvorby typografickÿch písem.
12
KONSTRUKCE LATI NKOVÉ MAJUSKULE
GEOFFREY TORY - I529