Jiz první vydání naäeho díla bylo - doma i v cizinë - píijato priznivë. Mèli jsme z toho
uprímnou radost, a jen tomuto zájmu a uznání vdëëime za to, ze se uskutecñují tato dalsí *
vydání v ïeci ëeské a anglické. Nebereme ovsem doslova vsechnu chvàlu, které se nasi knize
dostalo, ze vsak nejde jen o zdvorilostni ocenëni nasi práce, vycifujeme z docela konkrétnich
nabídek ke spoluprâci ze zahraniëi pri redakcni ùpravë cizojazycného vydání. Tato úcast
nám prisla velmi vhod a byla také vydavatelstvím ochotnë vyuzita.

Stejnë milé nám vsak byly i vsechny ostami rady a kritické pripomínky, к nimz jsme také
v tomto novém vydání v nejvëtsi míre prihlédli. Dëkujeme za пё co nejsrdeënëji a ujisíujeme
vsechny ctenáre, ze jim budeme opët velmi vdëcni za kazdou vëcnou poznámku, která by
mohla snad i v budoucnu prispët к dalsímu zlepsení naseho díla.

Z AM Y á LE N f NAD PÍSMEM

Ree a písmo jsou prostredky, jimiz se lidská spolecnost dorozumívá; písmo je
grafickÿ záznam reci. Так zní strohá definice pojmü, к nimz má vztah tato kniha. Ale jaká
bohatost myslenek, tvarü a mozností se skryvá za touto strueností, která vymezuje obsah
prostého slova — písmo !

Písmo je právem povazováno za jeden z nejdûlezitëjsich kultumich statkû clovëka, neboi
zachycuje myslenky a tím je natrvalo uchovává. Jemu vdëcime za to, ze к nám mohou pro-
mlouvat vyznamní lidé z dávné i blizké minulosti stejnë jako nasi soucasnici. Bez pisma by
se nerozvijely vëdy, bez nëho si nelze predstavit vzdëlanost ani pokrok. V tom byla a je
skryta moc pisma. Proto byla jeho znalost dlouho vÿsadou mocnÿch a vznik pisma byl pri-
pisován tajemnÿm vlivûm. Písmo je vsak produktem tvofivého lidského mysleni a odrazem
jeho vÿvoje. Pro nesmimÿ uzitek, kterÿ lidstvu prinásí, zasluhuje zvlástní pozomosti a
úcty vsech, jimz slouzí, a tim spise bedlivého studia tëch, kdo s nim pracuji jako s nejvlast-
nëjsim nàstrojem svého oboru.

Gutenbergûv objev typografického pisma - nebof podstata tisku tkvi vlastnë ve vynálezu
jednotlivÿch sesazovatelnÿch pismovÿch typû - tvorí právem prelom epoch. Jeho objevem
se konci stredovëk a zacíná nové obdobi lidskÿch dëjin. Snad zàdnÿ jinÿ vynález nezasâhl
tak pronikavë do vÿvoje nasi kultury jako tisk.

Jakÿ vÿznam byl tisku jiz od prvopocátku prikládán, о tom nejlépe svëdci rychlost, s jakou
se síril. Uvázíme-li podmínky, v nichz se rodil - slozitost vÿroby a technické nároky na
jednotlivého pracovníka, jakoz i dopravní moznosti 15. stoleti, к ëemuz nutno jestë pripocist
úsilí starÿch impresorû zachovat со nejdéle vÿrobni tajemstvi „cemého umëni“ - pak jistë
uznáme, ze pocet prekracujici tisic tiskarskÿch dilen, vzniklÿch v prvém padesátiletí, je
opravdu ùctyhodnÿ.

Zamyslfme-li se hloubëji nad tím, со první tiskari dokázali, musime priznat, ze byli doslova
vseumëlci. Jiz to, ze museli umët cist a psát, coz bylo tehdy vzácnou dovednosti u rukodil-
ného pracovníka; jejich hlavním povoláním bylo zpravidla rytectvi. Tiskarstvi vsak vyzado-
valo i to, aby umëli také kovy zpracovávat, slévat, konstruovat nástroje a prístroje pro razbu
a liti pisma, vyrábét sazeeské zarízení a pomûcky - museli umët postavit tiskarskÿ lis, varit
fermez, trít barvy, tisknout — a nezrídka i vázat knihy. Pritom si jestë museli zauëovat po-
moeniky, protoze na vsechnu práci rozhodnë sami staëit nemohli. Vsestrannost, dovednost
a houzevnatost prvnich tiskarû jistë právem vzbuzuje ùzas.

Nemensi obdiv si zaslouzi pohotovost, s jakou se stari rytci-písmari vyrovnávali s ùkolem
prevést psané písmo na tiskové typy. Zde je treba uvàzit, ze museli pismena malé abecedy,
psanà vëtsinou splÿvavë, uvolnit a resit kazdé samostatnë tak, aby v nejrûznëjsich sestavách
opët splynula ve slova, vytvárela klidné rádky, vyrovnané strânky - zcela rovnocenné strân-

9