KRESBÀ ANTIKVY

Kresba antikvy se vyvíjela déle nez tifi stoleti, nez se vytribila z abecednich
znakû, odvozenÿch z rukopisnÿch pïedloh, v naprosto svébytné tiskové písmo. Otâzka
klasifikace tohoto dëdictvi je v poslednich letech intenzivnë diskutovâna v odbomé litera-
tuïe v mnoha zemích. Názory se zatim pochopitelnë ruzni, nebof autori píistupují к tiidëni
z rûznÿch hledisek, mají ruzná specifickà mëritka a dospívají tudiz к rûznÿm vÿsledkûm.
Vëdeckà literatura se vsak zacíná zhruba shodovat v základním dëleni vÿvojovÿch skupin.
Vychází jednak z peëlivého rozboru historického vÿvoje, jednak z optickÿch znakû latinko-
vého pisma. Tam, kde se obë tato hlediska kryji, vznikaji dosti jasnë vymezené skupiny,
kterÿch se pïidrzujeme i v této knize.

Základními voditky pro tïidëni typografické latinky jsou: a) diferenciace tahû, tj. vzàjemnÿ
pomër tloustky hlavnich a spojovacich tahû, kterÿ spolu se sifkou kresby pismene urëuji
barevnÿ index písma (intenzitu zabarvení strânky), b) utváíení patek, c) osa stínovánl kresby,
tj. rozloíení zesileni tahu podle osy, umistëné kolmo nebo s urcitÿm sklonem к ûëaïi. Dë-
lime tedy antikvu do tëchto základních skupin:

1. Benátská antikva - prvni tiskové antikvy, vrcholici kresbou antikvy Nico-
lase Jensona z roku 1470, která je nejdokonalejsim pïedstavitelem této skupiny.

2. Starsi antikva - predznamenaná písmy, která ryl Francesco Griffo, dostává
dokonalÿ tvar v rukou franco'tizskÿch renesancnich mistrû, predevsim Claude Garamonda
a jeho okruhu kolem 1540. V podstatë züstává nezmënëna po dvë stoleti a jeji ûdobi konci
pismy Williama Caslona.

3. Píechodová antikva - skupina pisem 18. stoleti, která tvori nejen chronolo-
gicky, aie predevsim graficky prechod od rukopisnë stavënÿch pïedchozich skupin к ryze
rytecky konstruovanÿm pismûm dalsi skupiny. Historicky je vymezena Grandjeanovou
romanou, písmy Johna Baskervilla a Pierra Simona Fourniera.

4. Moderni antikva - pisma konce 18. a zaëàtku 19. stoleti, v jejichz kresbë je
dosaiena krajni mez odklonu od rukopisného tvaru pismen. Chronologicky probëhl jeji
vÿvoj od Firmina Didota píes poëetnë velmi bohatou tvorbu Giambattista Bodoniho ke
strizlivé kresbë J. E. Walbauma.

OSTATNÍ PÜÍLEZITOSTNÁ TISKOVÁ PÍSMA UVÁDÍME HROMADNÈ BEZ PÜIHLÉDNUTÎ
К DOBË JEJICH VZNIKU POD TYPOGRAFICKŸM NÁZVEM :

5. akcidenëni pisma - prevâznë svérâzné kresby, pouáívaná hlavnë pro prile-
zitostné tisky, v sazbë publikací jen jako doplñková nebo titulkovà pisma.

Tvori je nëkolik skupin:

a) tuënà antikva - forma moderni antikvy s mimoïàdnë zesilenÿmi hlavnimi tahy,

b) grotesk - samostatná rozsáhlá skupina bezpatkovÿch pisem se stejnë silnÿmi nebo jen
nepatmë diferencovanÿmi tahy,

c) egyptienka — samostatná skupina pisem s nâpadnë vyvinutÿmi patkami a s diferenciaci
tahû stejnou jako grotesky,

d) ozdobnà pisma - souhrn pisem zdobenÿch nebo omamentovanÿch nejrûznëjsimi prvky,
rodovë prislusejici do témëï vsech vÿvojovÿch nebo akcidencnich skupin,

e) psaná pisma - typografická pisma, zachovávající ëistë psanÿ charakter kresby.

Ükolem této knihy neni reseni teoretickÿch problémü klasifikace pisem, proto nedëlime
tyto jednotlivé gîrâi skupiny podrobnëji v podskupiny. Pii zaíazování jsme vychâzeli ze
základního grafického obrazu pisma, u ozdobnÿch pisem z jejich funkce, aniz bychom se
snazili je tridit podle rodové prislusnosti.

V otázce zaíazování pisem, vzniklÿch ve 20.stoleti, jsme se pridrzeli názoru, ze vëtsinu pisem
je mozno zaïadit do nëkteré ze základních vÿvojovÿch skupin, i kdyz jednotlivà pisma nemaji
vzdy ëistë vyhranëné vsechny znaky pHslusné skupiny. Novodobá vydání historickÿch pi¬
sem nebo pisma vycházející z tradicnich pïedloh nejsou pochopitelnë pH zaíazování pro-
blémem.

Vytvoïenim zvlástní skupiny ceskÿch pisem jsme sahli pro zmenu к orientaci geograficke,
abychom ëtenâïi dali ve strucném vÿbëru pïehled po nasi domácí tvorbë typografickych
pisem. Je pomëmë mladého data, aie vÿsledky nàs dûstojnë reprezentuji pied zemëmi s ne-
pomëmë starsi pismaïskou a pismolijeckou tradici.

Jsme si vëdomi, ze toto neni jedinë mozné ïeseni klasifikace latinkovych pisem. Sàhli jsme
к nëmu proto, ze nàm z hlediska poslání této knihy pnpadá zatim nejpnjatelnëjsi a pro orien¬
taci pracovnikû v praxi vyhovujici.