Aldus Manutius, uëenÿ humanista a vydavatel, zaloíil r. 1495 v Benátkách tiskámu a nakladatelství, jejichá
praxe podstatnë zasáhla do datéiho vÿvoje typografickych latinek. Aldus sám se o technickou strànku vyroby
knih nezajímal, soustredil se na ediëni a obchodní úsek podniku. V prvním roce své ëinnosti vydal malÿ
traktát Pietra Bembo: De Aetna. Antikva zde pouáitá je predbëinÿm stavem nové latinky, jejíá dokonalejSí
verzí je písmo pouíité Aldem roku 1499 pro Collonúv román Hypnerotomachia Poliphili.
Hlavní zásluhu o kresebné kvality tohoto nového písma má jeho rytec Francesco Griffo, kterÿ pro Alda
Manutia radu let pracoval. Srovnávací studie ukázaly, ie Garamond pri rytí svÿch slavnÿch písem vycházel
právé z predlohy Griffovy. Proto tvorí toto písmo spí§e zaëâtek vÿvoje staráí antikvy neá konec obdobi
benátskych písem. Ve svém koneëném stadiu je to jasná antikva otevrené, nepfíliá zaoblené kresby, pomërnë
je§të dosti masivního obrazu, ale vyrovnaného úéinku, kde 2ádny prvek nevystupuje ze stránky. V kresbë
verzálek vycházel Griffo z rímskych nápisovych písem. Sníáil v§ak jejich vÿ§ku pod horní dotaznici, a tím
je podíídil celkovému tónovému odstínu sazby. Potlaëil destiëkové patky, typické pro antikvy Jensona
a predchudcû. NejtypictëjSi zmënou minusek je narovnání priëky и ,,e”. Griffo je také autorem prvni italiky
v dëjinâch knihtisku, vyryté pro Aida roku 1500. Typické pro ni jsou mimÿ sklon, velmi úzká kresba
minusek a pouáití antikvovÿch verzálek. Je to typografickÿ pfepis tehdejSiho kaligrafického rukopisu.
POLIPHILOINCOMINCIAILSECONDO LIBRO DI
LA SVA HYPNEROTOMACHIA.NEL QVALE PO-
LIA ET LVI DISERTABONDI, IN QVALE MODO ET
VARIO CASO NARRANO INTERCALARIAMEN-
TE JLSVO JN AMOR AMENTO.
NARRA QVIVI LA DIVA POLIA LA NOBILE ET
ANTIQVA ORIGINESVA.ET COMO PER LI PREDE
CESSORI SVITRIVISIOFVE EDIFICATO.ETDIQVEL
LA CENTE LELIA ORIVNDA. ET PER QVALE MO
DO DISAVEDVTA ET INSCIA DISCONCIAMENTE
SE INAMOROE DI LEI IL S VO DILECTO POLIPHILO.
EMIEDEBILEVOCE TALEOGRA
)tiofc&diue Nymphe abfoncperuencráno Вс
inconcino a lia uoflra ben ignaaudicria. quale
llatcrrifica raucitatcdclurinantc Efachoalfua-
'ue canto dcla piangcuolc Philomela. Nondi
meno uolendo io cum tuci gli mei exili cona>
,ci del intelletto ,& cumia mia paucula fuffìcic
eia di Ettiflare alle uoilrc piaceuole pernione,
nonriilaroal potere.Lequalc femota qualuque hcfitationecpfepiuchc
iìcongruerebbealtronde.dignamcntemerirano più uberrimo fluuio di
eioqucntia ,cum troppo più rorundacIegantia&cum più exornata poli
turadipronùtiato.chcm me per alcuno patto non fi troua,di cófcguire
ilfiiogratiofbafTefto.Maauui Celibe Nymphe&admealquito.quan
tùchc&confufa Si incomptamétc fringultiéte haro in qualche porti'un*
culagratificatoaiTai.Quandouolunurora& diuota a gli defii uoftri Si
pofiulato me prcfhro più prefio cum lanimo no mediocre prompto hu*
milcparendo.checumenucleataterià.&ucniifiacloquentia placcdo.La
prifcadunqucScueterTimageneologia.&prorapia.&iI fatalcmioamore
garrulandoordire.Ondegiacficndoneluofirouenerando conuenrualc
confpefto.&uedermefierile&ieiunadieloquio&adunto predate&di
uocctodiuuiO Nymphcrcdulefamularicdilaccerocupidine.Etiran'
ro benigno Sídclcftcuolcflc Curro fito.di fincereaurc&florigeri fpirami-
niafflato.loacconciamentccompuliidiairumercunoucncrabileaufo,
Sitranquilloumoredcdire.Dunqueauantciltutouenia date, о bel li Ili.
me Si bcatiffimc N ymphe a quefio mio blatt erare Si àgli fornelli atterri-
gcni,8epufiIluliConati.fiaduenechcinalchuna parte io incautamente
Reprodukujeme zmenSenou
ukázku stránky z knihy
„Hypnerotomachia Poliphili“,
kterou vydal Aldus Manutius
roku 1499. Na protéjéi strànce
je ponëkud zmensená sazba
téhoí textu, vysázená dokonale
obnovenÿm pismem Francesca
Griffa, jeí pod názvem
Poliphilus vydala roku 1923
londynská Monotype
ALDUS MANUTIUS
ROMANUS
POLIPHILO INCOMINCIA ILSECONDO LIBRO DI
LA S VA HYPNER OTOMACHIA .NEL QVALE PO¬
LIA ET LVI DISER TABONDI, IN QVALE MODO ET
VARIO CASO NARRANO INTERCAL ARI AMEN¬
TE IL SVO INAMOKAMENTO.
NARRA QVIVI LA DIVA POLIA LA NOBILE ET
ANTIQVA ORIGINE SVA.ET COMO PER LI PREDE
CESSORI SVI TRI VISIO FVE EDIFICATO.ET DI QVEL
LA CENTE LELIA ORIVNDA. ET PER QVALE MO¬
DO DISA VEDVTA ET INSCIA DISCONCI AMENTE
SE INAMOROE DI LEI IL SVO DILECTO POLIPHILO.
E MIE DEBILE VOCE TALEOGRA
tiofe &i diue Nymphe abfone perueneräno Si
inconcine alla uoftra benigna audiétia, quale
laterrifica raucitate del urinante Efacho al fua-
ue canto dela piangeuole Philomela. Nondi
meno uolendo io cum tuti gli mei exili cona¬
ti del intelletto,& cum la mia paucula fufficié
tia di fatifiare alle uoftre piaceuole petitione,
non riftaro al potere.Lequale femota qualuque hefitatione epfe più che
fi cotigruerebbe altronde,dignamente meritano più uberrimo fluuto di
eloquentia.cum troppo più rotunda elegantia & cum più exornata poli
tura di pronùtiato,che in me per alcuno patto non fi troua,di cófeguire
il fuo gratiofo afFetto.Ma a uui Celibe Nymphe & admealquáto, quan
tuche Si confuía Si incomptaméte fringultiéte haro in qualche portiun-
cula gratificato аПаі. Quando uoluntarofa Si diuota a gli defii uoftri Si
poftulato mepreftaro più prefto cum lanimo nó mediocre promptohu-
mile parendo,che cum enucleata terfa,& uenuftaeloquentia placédo.La
prifea dunque Si ueterrima geneologia,& profapia,& il fatale mio amore
garrulando ordire.Onde già effendo nel uoftro uenerando conuentuale
confpetto,& uederme iterile Si ieiuna di eloquio & ad tanto preftáte Si di
uo ceto di uui О Nymphe fedule famulane dii accefo cupidine.Et itan-
to benigno Si deletteuole Si facro fito,di fincere aure Si florigeri fpirami-
ni affiato. Io acconciamente compulfa di aifumere uno uenerabile aufo,
Si tranquillo timore de dire. Dunque auante il tuto uenia date,о belliffi-
me Si beatiffime Nymphe a quefto mio blatterare Si àgli femelli Si terri¬
geni. Si pufilluli Conati.fi adueñe che in alchuna parte io incautamente