Vyraznosti и pisma Ize dosáhnout predevsim dostatecnou velikosti stupnë pismaijeho mohutnosti, ale takêinten-
útou zabarveni. Primÿ kontrast cerné a bilé je nejdùraznéjH a pismo, tihënê cerné na bilÿ papir, je vidycky nej-
citelnëjsi. Vylehcené autotypickou siti nebo tangÿrou ztrâci postupnë svou vÿraznost i tihu, ai je pismo sebevëtsi
nebo sebetucnëjsi. V lehouckém odstínu se pakjii ve valéru vyrovná i drobnémujemnému pismu. HorejH rádka
pismen „a” ukazuje ubÿvâni vyraznosti pismena v rùznych tónovych hodnotâch, dosazenÿch autotypickÿmi sii-
kami rùzné hustoty ai po giganto, pri tisku jednou — cernou barvou. Jemná sitka vyvolává tu stejnÿ dojem jako
tisk sedou barvou.
468
Pri pouziti pestré barvy jako podkladu se vyraznost i citelnost cerné tistëného pismena ùmërné snizi, aie prudce
jípribude nápadnosti (z). To záleií na iivosti a intenzitë barevného odstinu v podkladu. Cervenà barvaje nejnà-
padnëjëi. Negativni pismeno (2) sice barevnou plochu odlehëi, aie citelnosti bilému pismenu spiëe pribude. Nega-
tivnipismeno, cervené v ëerném poli (j), témër mizi, zatimco pozitivni pismeno cerné na cervenépùdëje zfetelnëjSL
Zato bilé pismeno na cerné pùdë (4) primo vyzaruje a Ize je cist jeëtë i v ëeru. Aie pri plném svëtle ai oslnuje. Cer¬
vené pismeno pretihëné cernou plochou témër mizí> ale je stále vidët, aspon z boëniho pohledu, protoie se leskne.
а
469