Nejprve|zlatÿ byl vëk, tak nejstarsí básníci psali,
poctivost bez prisnÿch soudu v mysli si pfedstavoval
nebylo meëû, ni stitû, nebylo divokÿch válek,
lidé si v domovech zili, nebylo záhadnych dálek,
lahodné jaro prÿ bylo, prijemnÿ vëtrik vanul,
proud medu zlatého z lípy do trávy zelené kanul,
písen a veselost znëla z tichého báje a luhu,
jahody horské a drinky lidem prÿ velmi sly к duhu.
Potom vsak stríbrná nastala doba:
treskutÿ zaprastí mràz a zimy nevlidné zloba
v chatrëe zazene lidi, v barâky z kury a z prouti,
po prvé potupné jarmo buvola na siji rmouti,
do bràzdy klikaté clovëk semeno po prvé seje,
drevënou motykou kopà, pÿravku na poli pleje.
Mëdënÿ prisel pak vëk a lidem se zachtëlo zbrani,
vÿbojnë drâpou se vpred, vsak zloëinu prece se stran

Nejprvejzlatÿ byl vëk, tak nejstaráí básníci psali, •

poctivost bez pHsnÿch soudû v mysli si pfedstavovali,
nebylo mecû, ni stitû, nebylo divokÿch válek,

U písma normâlnich proporci v garmondové velikosti (i и menUch stupniï) oddëluje ideàlnë slova tretinovÿ vÿ-
plnëk. Povazujeme ho dnes v kvalitni hladké sazbë za normálnt mezislovni vÿplnëk. Stahování a rozsifovâni
mezer mezi slovy pfi vyplñování fádky, aby mezery pùsobily opticky co mozná stejnë, vyzaduje v tomto pfipadë
jen sazecskou peclivost.

Nejprvejzlatÿ byl vëk, tak nejstarsí básníci psali,
poctivost bez prisnÿch soudû v mysli si predstavovali,
nebylo meëu, ni stitu, nebylo divokÿch válek,
lidé si v domovech zili, nebylo zàhadnÿch dálek,
lahodné jaro prÿ bylo, prijemnÿ vëtrik vanul,
proud medu zlatého z lípy do trávy zelené kanul,
písen a veselost znëla z tichého háje a luhu,
jahody horské a drinky lidem prÿ velmi sly к duhu.
Potom vsak stríbrná nastala doba:
treskutÿ zaprastí mráz a zimy nevlidné zloba
v chatrëe zazene lidi, v barâky z kûry a z prouti,
po prvé potupné jarmo buvola na siji rmouti,
do bràzdy klikaté clovëk semeno po prvé seje,
drevënou motykou kopà, pÿravku na poli pleje.
Mëdënÿ prisel pak vëk a lidem se zachtëlo zbrani,
vÿbojnë drâpou se vpred, vsak zloëinu prece se strani

Nejprvejzlatÿ byl vëk, tak nejstarsí básníci psali,
poctivost bez prisnÿch soudu v mysli si predstavovali,
nebylo meëû, ni stitû, nebylo divokÿch válek,

Pùlctvercikovÿ vÿplnëk, kterého se dnes jestë и pisem normálni Ufe hodnë pouzívá, byl donedávna povazován
za normálni mezislovni vÿplnëk. V prolozené sazbë je i dnes jehë и nejmenUch stupnù pisma prijatelnÿ, ale jen
tarn, kde se pri vyplñování rádek dává pfednost stahování mezer pfed rozpalovaním (rozUrovaním). Upisem ve
velikosti 12 bodd je vsak pùlëtvercikovÿ vÿplnëk jiz zcela nepiijatelnÿ, protoíe je pfíliS sirokÿ.

427