Typografická písma latinková 215

MEZERY MEZI SLOVY

I kdyz to zni nelogicky, jsou pojitkem mezi slovy mezery, které zároveñ slova od sebe oddëluji. Je tedy
mezera mezi slovy v typografii dûlezitÿin ëinitelem. Prûmërnà §irka této mezery se v uzitkové sazbë udává
pûlëtverëlkovÿm vyplñkem, kterÿ je dnes u stupnù od 6-12 bodû skoro pravidlem. Sazbu s tretinovÿm
vÿplnkem pozadujeme u dilovÿch praci, kde chceme dosáhnout vzomého remeslného zpracování. Timto
reâenim se priblizujeme ke zvykûm prvnich knihtiskarû, kterf z estetickÿch dûvodû pouiivali mezery radëji
menSf.

Obdivujeme-li dnes jeâtë písmo Nicolase Jensona, má na tom zásluhu nejen pozoruhodná kresba jeho typû,
ale také úpravná peëlivost celé sazby. Je kompaktní, klidnà, bez ruSivÿch shlukù pfsem, bez nâpadnÿch
svëtlÿch skvm v potiitëné ploäe stránky. ftádky probíhaji souvisle a jednotlivà slova jsou od sebe jen natolik
vzdálena, aby nesplyvala, ale umoiñovala snadné a plynulé ítenf. Ve starych knihách se dlouho udrzoval
tento zvyk, prestoíe bylo nutno v nëkterÿch prípadech iastëji rozdëlovat slova na konci fádek. Jen zíídka
se v nich objevuje dvojnásobná mezera po teéce na konci vëty. Tato oddechová mezera pri ítení neprekází,
ale také je neusnadñuje. Zato púsobi znaíné neesteticky, protoze rozruäuje vzhled stránky. I tu jde patmë
o zvyk, prenesenÿ z knih psanÿch, jenie tam se vzdy do volného prostoru prikreslovala barevná ozdúbka.
Naltësti se tento pokus v typografii neujal.

Dnes máme snahu zbavovat se vsech tëchto neúcelnych i spatnÿch zvykú - a< uz zastaralÿch, zavinënÿch
vlivy komercními nebo mechanizací sazby i jinak - a snazíme se prizpúsobovat tisk jen a jen zvÿsenÿm ná-
roküm ctenáru. Proto potíráme také áiroké mezery mezi slovy. Jsme si totiz vëdomi toho, ze tu nejde jen
o hrubÿ píecin proti zákonúm estetiky, ale i o krajnë nehospodárny zlozvyk.

Otázku mezer mezi slovy nelze oväem zodpovëdët nëjakÿm jednoduchÿm predpisem, kterÿ by stanovil
jednotnou tlouäfku vyplñkú pro váechny druhy a velikosti pisem. Pro hladkou sazbu z kniiních pisem se
jako prûmër nejlépe zatim osvëdëuje tretinkovÿ vÿplnëk. U uzäich kurziv je vâak i v malÿch stupnich jiz
velkÿ, stejnë jako u kapitàlek. Pro vëtSi stupné pisma v nadpisech s nim jako se standardnim prùmêrem
vûbec poëitat nemûzeme. Zde je nutno prihlizet predevsim к vnitrni svëtlosti pisma, která je zvlàâtë u ver-
zálek velmi rozdílná, к tlouäice pisma, Siïce i velikosti. Jen povüechnë lze rici, ïe u vëtllch stupfiù pisma
se mezery mezi slovy podstatnè zuiuji, a nejuiii jsou nutné u pisem tèsnÿch a Stihlÿch. Zde jsme vskutku
odkázáni jen na vizuální kontrolu.

Z toho je zíejmé, ze zodpovëdët otázku mezislovnich mezer není tak snadné, jak by se napohled zdálo,
a proto jf vënujeme nëkolik príltich stránek.

Kovová typografická plsmenka mají nemínnou Siri, ale v fádce - jak ukazují schemata otistíná na vedlejH y
s tránce —Ize pfece jen jejich Hfku poníkud ovlivnit. V пакет p ripa de tlouSikou vyplnku mezi slovy. Uvázime-li,
íe v praxi mídeme pouzlt v nadpisové fádce z Empiriany mezery 2-y bodù,pak se tu v délee fádek nabizi rozphl
plnych 10%. VSimnéte si vsak také, íe pfi zvétkovánl mezer mezi slovy se i obraz pisma zdánlivé rozsifuje
a zvltfuje. Jinak lze z ukázek vystihnout i to, le и pisem s patkami (Empinaría) nemají zmény v fifi mezislovnich
mezer takovy vliv na iitelnost nadpisu jako и grotesku (Gill). У пакет pflpadé se и grotesku jevl mezera 2 bodù
jekti velmi nedostateénà a u tlouktky vyplnkù y bodù je jii nadmérnà. Оp tick y vliv kifky mezer mezi slovy na
pismo a na jeho citelnost má jisté ve vytvarné typografii mimofádnou diilezitost.

424

16 BODÛ EMPIRIANA

18 BODÛ GILL SANS SERIF

MistrJanzHusince

Mistr Jan z Husince

MistrJanzHusince

Mistr Jan z Husince

MistrJanzHusince

Mistr Jan z Husince

MistrJanzHusince

Mistr Jan z Husince

MistrJanzHusince

Mistr Jan z Husince

MistrJanzHusince

•

Mistr Jan z Husince

3 BODY

4 BODY

5 BODÛ

б BODÛ

7 BODU

TÜfciCERO EMPIRIANA S VYROVNANŸMI MEZERAMI MEZI SLOVY

Mistr Jan z Husince

4*5