ORNAMENT

ypogr e mela udobi, kdy tak zvanÿ ornament nebo lépe receno typografickÿ okrasnÿ material byl poklá-
dan V tisku za nepotrebnÿ balast a vsemoznë potlacován. Casy se väak mëni a s nimi i vkus lidi. A tak znovu
prozivame jakousi renesanci typového okrasného materiálu. V tiscich se opët uplatñují nejrûznëjâi druhy
ornamenti!, ai uz typografického, dodâvaného v celÿch souborech pismolijnami, nebo individuâlnë fese-
ného naëimi grafiky a prùmyslovÿmi vÿtvamiky. S okrasnÿm materiâlem se znovu setkáváme ve vzomí-
c.ch písmolijen z poslednich let. Je to pochopitelné. Dnes väak má temo okrasnÿ material novÿ smysl.
Snaz. se yyváítt chlad a strizlivost naâeho vëku, charakterizovaného technickÿm pokrokem. Stejnë tak
i oz obna pisma, kteiá jiz dàvno slouzila jako dekorativni prvek, se vraceji v soucasné dobë, aby spolu
s omamentem napomáhala v tiskopisech ve funkci dekorativni a nëkdy téi doplnkové. S omamentem se
setkáváme v tiscich klasickÿch impresorú i v dokonalÿch tiscich dneüka. Okrasnÿ materiâl se stai soucástí
yyrobnich programû písmolijen a bÿvà obcas vydáván jako doplnëk к pismûm, к nimz byl prikreslen.
Garamond, Fournier, Didot i Bodoni vënovali svou tvùrci fantasii ozdobám, o nichz predpokládali, íe
mohou vhodnë pHzdobit jejich tisky. Reprodukujeme púvodní ornamenty z písmolijny Didota starsiho.
Jsou dnes v majetku pismolijny Enschedé en Zonen v Holandsku.

No protëjH strane otiskujeme velmi zajimavou, ale phdevUm zce/a originàri ornamentálni moderni kresbu
jrancouzskeho grafika Crous-Vidala ze vzorniku ornamentü Fonderie Typografique Française.

412