SIEDO
/ 1789 vyryl Giambattista Bodoni svoji první tvarové ryze moderni antikvu.
r794 Jan Frantiäek Tomsa se zasazuje v Krabatovë pismolijnë, aby zavedla u an-
tikvy ceská diakritická znaménka (akcenty).
*79^ praísky rodák Alois Senefelder (1771-1834) vynaiezl v Mnichovë novou
reprodukcní techniku — litografii neboli kamenotisk.
1798 kupuje Bohumil Haase v Praze tiskámu a zfizuje u ni tèi plsmolijnu.
1800 byl v Anglii sestrojen podle nàvrhu lorda Stanhope první celokovovÿ ruëni
tiskarskÿ lis. Slouiil v tiskámách jeStë sto let, pfestoie brzy nato byl jii vynalezen vàlcovÿ rychlolis.
1802 ''У513 v Praze Homérova Odysseia v pfekladu Jana Novotného jako první
ceská kniha sázená cele antikvou.
18o(^ vzniklo v Anglii svérázné akcideníní písmo - tuina antikva. Její varianty
se objevují na plakátech anglické státní loterie tohoto roku. Její autorství se pfipisuje Robertu Thornovi.
1810 vyry\ a odlil Justus Erich Walbaum ve vlastni pismolijnë ve
Vymaru moderni antikvu a kurzivu vyspëlé kresby. Timto plsmem koncf vÿvojové obdobi moderni an-
tikvy. Zachované pùvodni razniky tohoto pisma umoinily jeho dokonalé obnoveni pismolijnou Berthold.
1812 Friedrich König z Eislebenu v Némecku (1774-1833), pùvodnë sazec a ris¬
icar, sestrojil v Anglii první celokovovÿ tiskafskÿ rychlolis pro tiskámu Thomase Bensleye v Londÿnë.
1813 zemrel vynikající písmorytec a tiskaf Giambattista Bodoni. Vzomík jeho
celoíivotní práce, velkÿ Manuale Tipografico, vydala jeho vdova v roce 1818.
181 5 se °bjevuje ve vzomiku anglické písmolijny Vincenta Figginse dalSi druh
akcidencniho pisma, pro nëji se ustálil název egyptienka. Písmo vzniklo patmë jii drive, asi kolem roku
1806, a jeho autorství je pricítáno rovnëi Robertu Thornovi.
1816 se poprvé objevuje ve vzornlku Caslonovy písmolijny verzálková abeceda
pisma bez patek - grotesk. Pfesná doba jeho vzniku není známa. Má se za to, ie následovalo po egyptience
odstranënim prihë nâpadnÿch patek, ale nelze ani vylouëit, ie vznikl zcela nezávisle z tehdejSÍ naléhavé
potreby príleittosmych písem. Historikové soudí, ie jeho vznikem se uzavírá dvoutisiciletÿ vÿvoj latinky,
zapocatÿ Hmskÿm bezpatkovÿm písmem nápisovym, resp. jeStë starëim monumentálním písmem feckym.’
32
BEI
ППЕ
аши
KONSTRUKCE
LATINKOVÉ MAJUSKULE
ALBRECHT DÜRER
I525