podrídil pozadavkûm kladenÿm na písmo. Ale i tu nám jiz prichází na pomoc moderni
technika, která umozñuje mënit proporce písma skoro libovolnë fotografickou metodou.

Dalsími zàvaznÿmi prvky v kresbë znakü, které ucelují obraz typografickÿch písem, jsou
patky. Jsou to poslední zbytky pocátecních, koncovÿch nebo spojovacích tahû, prevzatÿch
z písem psanÿch, které jsou dnes u typovÿch písem nasazeny na koncové tahy v podobe
krâtkÿch úsecek. Splÿvaji obvykle s kresbou znakü tak, ze je ctenár zprvu vétsinou vubec
nevnímá. Uvédomí si jejich existenci teprve pri setkání s písmy s prílis vtíravymi patkami
nebo s písmy bez patek. Písmar ovsem „vidi“ patky jinak, protoze dobre vi, jakÿ mají vliv
na celkovÿ ráz písma. Snazí se jimi nejen jasne vyhranit tvar písmen, ale pomáhá jimi téz
vyrovnávat optické nedostatky, které vyplÿvaji z nepravidelnosti kresby písmen, a tím vy-
vazuje a zpevñuje hlavné rozkolísanost písmen nesoumërnÿch. U horizontálních patek vy-
uzívá také toho, ze stojí presnë v úrovni dotaznic, a vyrovnává jimi vÿsku jednotlivÿch
písmen tak, aby rádky tvorily vÿraznÿ, plynule spojitÿ celek.

Dobre kreslené patky velmi usnadñují citelnost písma, protoze zvyraznují jejich tvarové
podrobnosti. Zbëhlému ctenári umozñují sledovat v rádce jen charakteristickÿ detail znaku,
aby jednotlivá písmena i pri letmém ctení spolehlivë rozpoznáyal. Ütvar patek je vedle mo-
delace tahû nejdulezitëjsim odlisovacím znakem pro jednotlivé druhy písma. Patky mohou
mit ovsem i funkci zdobnou. Té se zejména u akcidencních písem hodnë vyuzívá, ale také,
a to castëji, zneuzívá.

Pro charakteristiku tiskovÿch písem je zajímavá jestë dalsí podrobnost, s níz se u nich setká-
váme. Je to konturová struktura kresby písma. Nëkterà písma mají obrys tvrdÿ, hladkÿ, jako
vysoustruzenÿ, typickÿ na pííklad pro moderni antikvy. Jiná opët mají konturu mëkkou,
neostrou az nerovnou, jako rozechvénou. Tato mëkkost se objevuje bëznë u tiskovÿch písem
starsích, i knizních. U novëjsich písem se vyskytuje obvykle jen tam, kde se starobylost typü
napodobuje, nebo u novÿch písem, pokud predloha byla nakreslena polosuchÿm stëtcem,
krídou, mëkkÿm perem apod. Písma kreslená touto manÿrou mají ovsem vzdycky plny ná-
rok na mëkkou konturu. U starsích písem je to vsak zjevnë nedostatek technickÿ, kterÿ vy-
plynul z obtízí prvních písmorytcü a tiskaru. Je vsak charakteristickÿm znakem téchto písem,
a odstranovat z nich tuto „patinu“ je stejnë nesprávné, jako jí zneuzívat к imitaci u písem
novÿch. Dokladem toho, jak muze takové „zuslechfování“ starsimu pismu pri obnovë ubli-
zit, jsou nëkteré repliky Garamondu, u nichz byla kontura vyrovnâna a vyhlazena. Toto
písmo ztratilo tím nejen svûj pel a charakter, ale ochudil se tím i vÿbër typografickÿch písem
о vzàcnÿ druh s prirozenou mëkkou konturou.

S tëmito a ovsem i s dalsími podrobnostmi, které se tÿkaji typografickÿch písem, se musí
typograf nebo vÿtvamik seznamovat a studovat je, chce-li plnë vyuzivat bohaté palety typo¬
grafickÿch písem к pracnému, slozitému, ale vzdy lákavému a do nekonecna uchvacujicimu
ûkolu, kterÿ jiz Gutenberg s nadsenim nazval „dobrodruzstvim a umënim“.

iS

К vlastní práci s písmem v tiskámách bude vsak jestë uzitecné ríci, ze se donedâvna tiskarské
podniky hodnotily vëtsinou jen podle mnozství písem nejrûznëjsich rezû, které mohly zà-
jemcûm nabídnout. Dnes jiz dávají tiskárny i vÿtvami pracovnici radëji prednost uzsímu
vÿbëru písem dilovÿch, ale v ûplnëjSich souborech, ûcelnë doplnënÿch typy akcidencnimi.
Lze snadnëji vysvëtlit i pochopit, proë tiskâma nemüze mit к dispozici vsechny druhy vy-
danÿch písem, zato hûre se zodpovídá a tëzko pracuje s neûplnÿmi, byi cetnÿmi soubory
písem, obzvlàstë chybi-li v nich dûlezité mezistupnë anebo titulková písma. Dobre zvolené
sortimenty typografickÿch písem umozñují jednak ekonomické vyuzití písma nebo matric,
jednak znacnë usnadñují volbu typü i práci s nimi.

S typografickÿmi písmy je ovsem treba se dokonale seznámit. Musíme vystihnout jejich
klady, pozadavky, moznosti i prednosti, abychom je vÿtvamë zvládli. Je príznacné, ze gra-
fictí umëlci nejradëji pracují s písmy urcitého charakteru nebo ïezu. Tato písma patrnë nej-
lépe vyhovují jejich tvürcímu naturelu, proto jich také nejëastëji pouzívají a nejlépe je
zvládají.

Z toho by bylo mozno usuzovat, ze u typografického písma nezálezí vse jen na rezu samot-
ném, jako spíse na zpüsobu zpracování. Je správné priznat, ze grafickou úpravou lze vÿraz
písma dosti ovlivnit, ale presto má volba vhodného písma pro urcitÿ druh tiskoviny nebo
knihy velkÿ vÿznam. Je pïece jisté, ze tam, kde bylo pro graficky dokonale upravenÿ tisk
pouzito písma, jez se charakterem dobre poji s obsahem, pusobí tisková práce na ctenáre ne¬
jen prvním nebo jen celkovë priznivÿm dojmem, ale i kazdÿm tiskovÿm prvkem a jeho vÿ-
razem. Proto se klade takovÿ duraz na vhodnou volbu písma a proto je také zádoucí, aby
v tiskàrenskÿch kolekcích byla vzdy zastoupena písma co nejlépe odpovídající vÿrobnimu
zamëreni tiskárny.

Písmová vÿbava pro dílové práce je obzvlàstë slozitá a odpovëdnà. Pro knizní produkci se
doporucuje pocitat s rozmyslnÿm vÿbërem antikvovÿch ptsem jak starsího, tak i prechod-
ného období, a ovsem i s modemimi antikvami. Mezi nimi mêla by bÿt zastoupena vedle vÿ-
raznÿch písem i písma jemná, vázná i klidná, az po typy kresebné zivé, antikvové a kurzívní.
Dále se dílová produkce dnes neobejde v titulové a obalové cásti knih bez hodnotnÿch rezu
akcidenënich písem - strizlivÿch i ozdobnÿch. Novinárská a casopisecká vÿroba potrebuje
zase predevsím íitelná, úspomá a odolná základní písma, s prislusnÿmi vyznacovacími druhy
a bohatÿm sortimentem propagacnë ûcinnÿch písem titulkovÿch. Nejjednodussí rejstrík
písem vyzadují tisky hospodárskoadministrativní. Zde staci prostá, úhledná písma uzitková
s osvëdcenou ëitelnosti. Naproti tomu nejpestrejsí vzorník potrebují tiskárny pro prílezi-
tostné tisky, protoze to prirozenë vyplÿvà z povahy a siroké nàplnë tzv. akcidencí. Vedle
ruznÿch grotesku, egyptienek a vselikÿch písem psanÿch i ozdobnÿch mají novodobé vÿ-
robny akcidencí zájem i o krásné typy knizní, protoze i tato písma zde jiz hluboko zakotvila
a pro rozsah vëtsich tiskû jsou zcela nepostradatelná. Dnes se ostatnë sàzi mnoho jednodu-
chÿch akcidencí z knizních písem, a to nejen ruënë, ale i na sázecích strojích.